[* http://testing.anarchismus.org/files/abc01.png <]
Původ Anarchistického černého kříže (AČK) sahá do doby před ruskou revolucí 1917. V carském Rusku vznikl nejprve Anarchistický červený kříž, aby organizoval pomoc pro politické vězně a jejich rodiny. Rovněž organizoval obranu proti represivním složkám carského režimu. Během občanské války v Rusku se organizace přejmenovala na Anarchistický černý kříž, aby nebyla zaměňována s Červeným křížem, který organizoval materiální pomoc zemi.

Poté, co moc v Rusku uchvátili bolševici, se AČK přesunul do Berlína. Pokračoval v pomoci vězňům bolševického režimu, stejně jako obětem Hitlerova fašismu, a dalším. Ve 40. letech, navzdory vzrůstající potřebě jeho činnosti, přestal pro nedostatek financí fungovat. Organizace se znovu zformovala až koncem 60. let ve Velké Británii, kde původně pracovala ve prospěch lidí uvězněných ve španělsku za odboj proti franko-fašistickému režimu.

V 80. letech se AČK rozšířil do dalších zemí, včetně USA. V USA navíc existuje od roku 1995 ještě Federace anarchistického černého kříže (ABCF), která se soustřeďuje na organizování celkové podpory a obhajoby politických vězňů a válečných zajatců.

**Co je to Československý anarchistický kříž?**

Ten, kdo nehledí na svět očima egoisty, nemůže přehlédnout bezpráví páchané státem, tedy nástrojem vládnoucí třídy určeným k potlačování svobody.

Anarchisté jsou lidé, kteří bojují ve jménu anarchistického ideálu- bojují proti státu a kapitalismu, proti útlaku a vykořisťování (jak lidí, tak přírody) ve jménu skutečných lidských hodnot - svobody, sociální rovnosti, solidarity a vzájemné pomoci. Anarchisté bojují jak cestou šíření myšlenek mezi maximálním počtem lidí, tak cestou militantní, která je odpovědí na teror ze strany státu a vykořisťování ze strany kapitalistů.

Pokud se tomuto systému aktivně postavíte na odpor, snaží se proti vám zasáhnout jeho represivní složky, často velice brutálně. Stejně tak se snaží vládnoucí třída zamezit šíření myšlenek nebezpečných pro její existenci, kriminalizací nositelů těchto myšlenek, pomocí účelového zákonodárství a policejních provokací.

AČK - FAS je voleným orgánem Federace anarchistických skupin (FAS), členské sekce Mezinárodní asociace pracujících. Vznikl jako reakce československého anarchistického hnutí na stále zesilující represe proti jeho aktivistům.

Forma AČK - FAS jako voleného orgánu jedné organizace není příliš obvyklá, ale z našeho pohledu je nezbytná pro zachování přehledu nad vynaloženými prostředky a prací a také kvůli odpovědnosti za jeho činnost. Působnost AČK - FAS je tedy také jasně vymezena v Stanovách FAS a o aktivitách nad jejich rámec musí rozhodnout celá Federace.

**V čem se AČK aktivizuje především?**

1) V prvé řadě zajišťuje právní pomoc stíhaným a vězněným aktivistům, s krédem, že dobrá právní pomoc je v tomto systému poloviční zárukou vítězství. Anarchisté, kteří jsou stíháni, vězněni nebo se dopustí přestupku, se mohou dočkat naší pomoci.

V případě, že se rodina vězněného aktivisty dostane do finančních potíží, může vězeň počítat s materiální pomocí v podobě balíčků, které vězni pomohou alespoň částečně zabránit permanentnímu nedostatku potravin a vitamínů, s kterým se vězni neustále potýkají.

2) V rámci možností se AČK - FAS snaží pomáhat i vězněným anarchistům v evropských zemích bývalého východního bloku, včetně území v bývalém Sovětském svazu a v Jihovýchodní Evropě, kde je ekonomická situace chronicky špatná.

3) Naše federace se snaží o vytváření anarchistických a nezávislých odborových svazů, které by narozdíl od stávajících byrokratických, na stát napojených odborů skutečně hájily zájmy pracujících na území Čech a Moravy a organizovaly by pracující pro dlouhodobý cíl, kterým je změna uspořádání společnosti. Dnes a denně se pracující v zaměstnání dostávají do střetu se zájmy kapitalistů, kteří jen profitují z jejich práce. AČK-FAS chce podporovat i pracující, kteří jsou postihováni za "nezákonné" přímé akce, pomocí nichž hájí své zájmy (divoké stávky, sabotáže,...)

4) AČK - FAS informuje co největší počet anarchistických organizací po celém světě o stíhaných a vězněných aktivistech a o možnostech jak jim poskytnout pomoc. Zahraniční aktivisty informuje AČK - FAS i o potupných podmínkách v českých věznicích, kde jsou i ta základní lidská práva dennodenně pošlapávána.

O vývoji jednotlivých kauz zahraničních aktivistů, o podmínkách v jakých jsou vězněni, a o vězeňství v řadě zemí informuje AČK - FAS především prostřednictvím čtvrtletníku FAS Svobodná práce a svých interetových stránek.

5) Pro každého vězněného anarchistu kdekoli na světě je důležité, aby ve vězení nepropadl apatii či nebyl jiným způsobem psychicky zlomen. Pomocí korespondence s vězněnými anarchisty jim vyjadřuje Černý kříž svou solidaritu a plní další důležitý úkol. Tím je snaha o zabránění ztráty sociálních vazeb vězně se světem ze mřížemi.

Vězeň je prostřednictvím korespondence informován o dění v okolním světě a pomocí dopisů je mu dodávána jistota, že až vyjde z vězení ven, nezůstane opuštěný a budou mu zajištěny podmínky potřebné pro jeho další existenci, včetně další práce pro anarchistické hnutí, protože ti, kdo stráví část svého života v kapitalistickém "nápravném zařízení", dvojnásob vědí za co, a proti čemu, bojují.

AČK - FAS tedy také udržuje korespondenci s mnoha vězněnými anarchisty po celém světě. Namátkou můžeme jmenovat Ojore Nuru Lutala, amerického anarchistu, který byl v roce 1987 zatčen a odsouzen na 40 let za popravu drogového dealera, který nerespektoval důraznou žádost černošských aktivistů, aby neprodával své svinstvo v ghettu v New Jersey.

Mezi dalšími, které AČK - FAS podporoval byl např. Mark Barnsley, anarchista z Sheffieldu (Velká Británie), jenž byl v roce 1994 odsouzen k 12 letům vězení. Mark byl napaden spolu se svým dítětem a přítelkyní patnáctičlenou skupinou nafetovaných a opilých mládežníků z buržoazních a aristokratických rodin, z nichž pěti způsobil v sebeobraně zranění. Protože byl Mark již dlouhou dobu pro své aktivity (mj. podpora politických vězňů a vydavatelská činnost) středem zájmu policie, byl v zaujatém a nekorektním soudním procesu, i přes těžká zranění způsobená mu útočníky, odsouzen za pokus vraždy. Dnes už je Mark na svobodě a žije se svojí přítelkyní a dítětem.

6) AČK - FAS pořádá protestní akce na podporu vězněných zahraničních aktivistů a také zajišťuje protestní akce zahraničních anarchistů na podporu vězněných a stíhaných tuzemských anarchistů. Jedná se především o demonstrace a pikety před konzuláty a protestní dopisy určené velvyslancům.

7) AČK - FAS udržuje aktivní kontakty i s dalšími skupinami volně sdruženými ve světové síti Anarchistického černého kříže, především v Polsku, Spanělsku a USA.

**Kdo to platí?**

Prostředky na pomoc stíhaným a vězněným anarchistům jsou získávány především benefičními koncerty a z darů našich a zahraničních anarchistů. V době, kdy na všechny z nás doléhá špatná ekonomická situace, je shánění finančních prostředků stále obtížnější. My ale na rozdíl od těch, kdo zaživa v kriminálech pohřbívají nebo dokonce na smrt posílají naše blízké, nemůžeme mlčet. Narozdíl od nich máme svědomí a pojí nás pouto solidarity a vzájemné pomoci. Perzekvovaní anarchisté jsou mocí důmyslně likvidováni za něco, čeho se nedopustili, případně za to, že nemlčí, snaží se klást odpor nebo brání sebe a své blízké i navzdory nepřirozenému státnímu právnímu systému, který je vytvářen a užíván vládnoucí třídou k udržení "statu guo".

AČK apeluje na všechny, kterým není lhostejný osud stíhaných a vězněných bojovníků za svobodu - a tedy, kterým není lhostejná jejich vlastní budoucnost - aby se aktivně, v rámci svých možností, zapojili do pomoci vězněným a stíhaným aktivistům.

Částky, které jsou potřebné na právní pomoc, jdou do výše statisíců korun. Tyto peníze anarchistům nikdy nedá žádná vláda, žádná nadace, ani žádný "dobročinný" grant od jakékoli politické nebo ekonomické nadnárodní instituce, protože anarchisté nebudou nikdy ochotni kolaborovat se stávajícími kapitalistickými a státními strukturami. Sociální anarchisté chtějí svrhnout stávající řád a nahradit jej sociálně spravedlivou skutečně svobodnou společností. K tomu je ale nutné budovat již dnes základy společnosti postavené na principech sebeorganizovaného a samosprávného uspořádání, se stejnou měrou rozhodovacích pravomocí pro každého, a v neposlední řadě na principech solidarity a vzájemné pomoci. Ty se musí nutně projevovat již dnes. A nejzřetelněji v podobě pomoci vezněným a stíhaným aktivistům. Záleží na každém jednotlivci i skupině, záleží na každém z nás!

**Co tedy můžu udělat pro pomoc politickým vězňům a stíhaným?**

1) Je potřeba si uvědomit, že věznění anarchisté jsou na tom hůře než každý z nás, kdo má alespoň možnost (dnes již spíše výsadu) žít, pracovat či studovat ve světě, který není svobodný, ale v němž nejsme alespoň izolováni mřížemi.

2) Prvním praktickým krokem může být podpora vězněných a stíhaných z vlastních prostředků přes Černý kříž, a to jak jednorázovým příspěvkem, tak i pravidelnou finanční pomocí.

3) Dalším krokem může být uspořádání benefiční sbírky.

4) Efektivní pomocí je pořádání benefičních kulturních akcí, jakými jsou koncerty či výstavy. Výhoda těchto akcí spočívá i v možnosti, že se informace o politických vězních dozví poměrně velké množství lidí najednou, zvláště je-li benefice spojena s přednáškou.

5) Svůj význam plní vydávání benefičních hudebních nosičů, literatury a materiálů s informacemi o politických věžních, práci a funkci Černého kříže.

6) Mimo finanční pomoci stíhaným a vězněným anarchistům je důležité šíření informací o těchto lidech a o práci Černého kříže, který se snaží o jejich maximální podporu. Informace jsou dostupné v tiskových materiálech (časopisech, letácích,...) FAS, které může každý rozšiřovat v okruhu svých známých, případně na veřejnosti.

7) Podporu vězněným a stíhaným aktivistům a Černému kříži může každý osobně vyjádřit na protestních akcích pořádaných Černým křížem, nebo se může pokusit takovou akci zorganizovat.

8) Běžnou podporu je zasílání protestních dopisů a peticí kompetentním státním orgánům.

9) Jako projev osobní solidarity zasílejte politickým vězňům u nás i v zahraničí podpůrné dopisy.

10) Konečným smyslem naší práce je, aby žádní političtí vězni ani nemohli existovat. Proto jsme součástí anarchistické organizace, usilující o sociální revoluci, která odstraní nerovnost lidí a dá jim svobodu. Nejúčinnější podporou politických vězňů je tedy plné zapojení se do práce anarchistické organizace

"Běda tomu hnutí, které se nestará o své politické vězně" O. N. Lutalo, anarchistický politický vězeň Spojených států amerických